Hlavní strana 
 Co jsou přírodní parky? 
 Legislativa 
 Historie 
 Tiskoviny 
 Odkazy 
 O autorech 
    
 PŘÍRODNÍ PARKY: 
  Říčanka  
  Botič - Milíčov  
  Radotínsko - Chuchelský háj  
  Šárka - Lysolaje  
  Draháň - Troja  
  Hostivař - Záběhlice  
  Rokytka  
  Modřanská rokle - Cholupice  
  Košíře - Motol 
  Klánovice - Čihadla  
  Prokopské a Dalejské údolí  
Tyto stránky vznikly
díky podpoře
hl. města Prahy
Vyhláška hlavního města Prahy č. 8/1990 o zřízení oblastí klidu v hlavním městě Praze a vyhlašování stavební uzávěry pro tyto oblasti

Plenární zasedání Národního výboru hlavního města Prahy se usneslo dne 15. listopadu 1990 vydat podle § 24a zákona o národních výborech, po projednání s obvodními národními výbory v Praze 5, 6, 7, 8 a 10 a v souladu s ustanovením § 33 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), toto obecně závazné nařízení:


Čl.1
Zřízení a vymezení oblastí klidu

1. Zřizují se tyto oblasti klidu: a) "Radotínsko-Chuchelský háj" na území ONV v Praze 5, b) Šárka-Lysolaje" na území ONV v Praze 6, c) "Drahaň-Trója" na území ONV v Praze 7 a 8, d) "Hostivař-Záběhlice" na území ONV v Praze 10, e) "Rokytka" na území ONV v Praze 10.

2. Vymezení oblastí klidu (popis hranic), je obsaženo v příloze této vyhlášky.

3. Přesné hranice oblastí jsou zakresleny v základní mapě ČSFR v měřítku 1 : 10 000, která je součástí originálu této vyhlášky a je uložena v Pražském
ústavu státní památkové péče a ochrany přírody, tyto hranice jsou dále zakresleny v situačním plánku, který je přílohou této vyhlášky.

4. Vyznačení hranic oblastí klidu na přístupových cestách zajistí příslušný obvodní národní výbor ve spolupráci s odbor
nými orgány státní ochrany přírody.

Čl.2
Poslání oblastí klidu

Posláním oblastí klidu je zachovat a trvale chránit vymezené části území pro jejich přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty, umožnit jejich využití k rekreaci i poučení občanů a celkově přispět ke zlepšení životního prostředí města. Oblasti klidu tak představují specifickou velkoplošnou ochranu zachovalé přírodní krajiny ve městě.

Čl.3
Stavební činnost v oblastech klidu

1. V oblastech klidu lze provádět výstavbu objektů pouze na místech k tomu určených schválenou územně plánovací dokumentací. Tato dokumentace vychází ze specifických podmínek oblastí klidu a příspívat k naplnění jejich poslání.

2. Pro oblasti klidu se vyhlašuje trvalá stavební uzávěra 1) v tomto rozsahu a za těchto podmínek
:

a) V souvisle nezastavěných částech oblastí klidu (ve volné přírodě) je zakázáno:
1. umisťovat nové stavby s výjimkou staveb ke zkvalitnění životního prostředí hl. m. Prahy, nebo samostatné oblasti klidu (např. liniové stavby, ČOV apod.), včetně drobnýc
h účelových zařízení pro zemědělství, lesnictví, rybolov a ochranu přírody,
2. budovat zařízení, která by narušila ráz krajiny, nebo ji jinak znehodnotila, 3. budovat umělé vodoteče nebo zpevňovat stávající vodoteče způsobem, který by negativně postihl ráz
krajiny a břehové porosty,

b) Výstavba objektů pro bydlení a objektů potřebné občanské vybavenosti je v oblastech klidu omezena na dostavbu stávajících obcí a realizuje se formou výstavby rodinných domků a nízkopodlažní zástavby odpovídající architektoni
cké kvality. Intenzívní zástavba sídlištního typu je zcela vyloučena.

3. K realizaci záměrů, studií a projektů staveb, zařízení a úprav, jež mají sloužit provozu orgánů a organizací vykonávajících v oblastech klidu pravidelnou činnost je nezbytný souhlas
odborného orgánu státní ochrany přírody hl. m. Prahy po projednání s příslušnými obvodními národními výbory.

4. Vyžadují-li terenní úpravy v souvisle nezastavěných částech oblastí klidu ve volné přírodě rozhodnutí podle zvláštních předpisů 2) mohou příslu
šné výkonné orgány vydat toto rozhodnutí jen se souhlasem odborného orgánu státní ochrany přírody v hl. m. Praze a po projednání s příslušnými obvodními národními výbory.

Čl.4
Ochrana přírody v oblastech klidu

1. Stromy a keře rostoucí mimo les v oblastech klidu patří i v případě, není-li naplněn některý z jiných znaků, stanovený obecně závaznými předpisy 3), do I. kategorie, s ohledem na jejich krajinotvornou a estetickou hodnotu. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají tímto nedotčena 4). Zároveň zůstávají nedotčena ustanovení dalších zvláštních předpisů, týkajících se chráněných přírodních území a chráněných částí přírody 5).

2. Mimo souvisle zastavěné části oblastí klidu ve volné přírodě je zakázáno:

a) tábořit, rozdělávat oheň, b) kouřit v lesních p
orostech, c) rušit klid oblasti křikem nebo jiným hlukem, zejména provozem rozhlasových přijímačů a magnetofonů, d) jakýmkoli způsobem poškozovat nebo ničit stromy, keře a rostliny e) chytat, usmrcovat a záměrně rušit volně žijící živočichy nebo jinak zasahovat do jejich přirozeného vývoje a prostředí f) narušovat půdní kryt a skalní výchozy sběrem nerostů, hornin a zkamenělin, g) nechávat volně pobíhat psy a znečišťovat území h) provádět i jiné činnosti, jež by mohly narušit poslání oblastí klidu, zejména umývání a údržbu vozidel, jízdu motorových člunů na vodních plochách, pokud se v oblasti nacházejí, jízdu na koních mimo schválené a vyznačené trasy a pohyb na kolech mimo komunikace a cyklistické stezky nebo schválené společné trasy pro pěší a cyklistickou turistiku.

3. Lesní hospodářské plány se v oblastech klidu zaměří na postupnou přestavbu současné nepříznivé skladby lesních porostů tak, aby se druhová skladba co nejvíce přiblížila předpokládané lesnické typologické jednotce s cílem dosáhnout odolných
, esteticky hodnotných smíšených a listnatých porostů s malými nároky na údržbu, schopné snést vysoké rekreační zatížení.

4. V oblastech klidu a) je vyloučena těžba nerostných surovin b) je chráněna kvalitní dochovaná struktura zemědělské půdy, c) jsou ch
ráněny nezpevněné hospodářské komunikace mezi poli, u některých se počítá s výsadbou doprovodného stromořadí d) jsou postupně vytvářeny předpoklady pro další formy rekreačního využití s ohledem na ochranu krajiny, jako např. budování malých vodních nádrží s přirozenými břehy, e) jsou postupně vymísťovány nevhodné činnosti a objekty.

5. Mimo zemědělské kultury a označená chráněná přírodní území je v oblasti povolen pěší pohyb mimo komunikace.

Čl.5
Omezení provozu motorových vozidel

1. Motorovým vozidlům v oblasti klidu je povolen pouze průjezd nebo příjezd na vyhrazené parkoviště po komunikacích podle stanovené místní úpravy silničního provozu 6).

2. V souvisle nezastavěných částech oblastí klidu je stání vozidel povoleno pouze na vyhrazených parkovištích.

3. Výjimky povoluje orgán, který místní úpravu silničního provozu stanovil 6), vždy po vyjádření orgánu, odpovídajícího za ochranu přírody. Výjimka může být povolena zejména:

a) vozidlům vlastníků nebo uživatelů nemovitosti, ležících mimo souvisle zastavěné části oblastí klidu, b) služebním vozidlům orgánů a organizací, které v prostoru souvisle nezastavěných částí oblastí klidu provozují nebo vykonávají hospodářskou, či jinou služební činnost a vozidlům jejich pracovníků k dopravě do práce, při dodržován
í podmínek stanovených výjimkou,
c) vozidlům označených značkou O1 a O2 podle vyhlášky o pravidlech provozu na pozemních komunikacích 6).

4. Za vydání povolení se nevyměřuje poplatek.

5. V oblasti klidu je zakázáno provozovat sportovní motorismus.


Čl.6
Úkoly kontrolních orgánů

1. Dodržování režimu stanoveného pro oblasti klidu zabezpečují, sledují a kontrolují příslušné orgány NVP a ONV, na jejichž území se oblast klidu nachází. Uvedené orgány přitom spolupracují s příslušným orgánem pověřeným ochranou přírody, jakož i VB, lesní, mysliveckou, vodní a rybářskou stráží v rámci jejich působnosti.

2. Orgány a organizace uvedené v odst. 1 pečují o ochranu a rozvoj oblastí klidu a vedou uživatele i návštěvníky k dodržování ustanovení této vyhlášky.


Čl.7
Sankce

Na porušení povinností stanovených touto vyhláškou platí obecně závazné předpisy 7).


Čl.8
Společná a závěrečná ustanovení

1. Touto vyhláškou nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů chránících speciální zájmy v oblastech klidu 8).

2. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Primátor hlavního města Prahy
Jaroslav Kořán v r.
Tajemník Národního výboru hlavního města Prahy
JUDr. David Uhlíř v. r.



Odkazy:

1) § 33 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 2) § 32 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 3) § 2 vyhl. č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování jeji
ch kácení a o způsobu využití dřevné hmoty z těchto stromů 4) zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších zákonných změn a doplňků, vyhláška č. 54/1958 Úl., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany, zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby ve znění pozdějších zákonných změn a předpisů 5) vyhláška č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů, vyhl. č. 54/1958 Úl., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany, vyhl. č. 12/1964 Sb. NVP k CHPV Divoká Šárka, vyhl. č. 27/1975 Sb. NVP, k SPR Radotínské údolí, vyhl. č. 5/1968 Sb. NVP k CHPV Kalvarie v Motole, Skalka a dal., vyhl. č. 1/1982, č. 3/1982, č. 4/1982 a č. 5/1988 Sb. NVP, kterými se vyhlašují další CHPV v hl. m. Praze
6) vy
hl. č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu)
7) zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích zákon č. 40/1956 Sb., ve znění zákona ČNR č. 65/1986 Sb. 8) např. vyhláška č. 4/1975 Sb. NVP, o užívání povrchových
vod vyhláška č. 8/1980 Sb. NVP, o čistotě na území hl.m.Prahy ve znění pozdějších zákonných změn a předpisů
vyhláška č. 2/1981 Sb. NVP, o zřizování, údržbě a ochraně veřejné zeleně v hl.m.Praze.
____________________________________________________



Příl
.1

k odst. 2 vyhlášky č. 8/1990 Sb. NVP


1. "Radotínsko-Chuchelský háj" na území ONV v Praze 5

Hranice oblasti se vyhýbá obytné a průmyslové zástavbě Radotínského údolí. Z Radotína nejdříve sleduje železniční spojku k cementárně, obchází část cementárny a v jihovýchodním směru postupuje po okraji Radotína až k osadě Lahovská a stáčí se jihovýchodním směrem až k železniční trati. Po hranici CHPV Nad Závodištěm postupuje kolem Velké Chuchle a osady Višňovka po okraji Chuchelského háje až ke Slivenci. Jeho in
travilán obchází po východní straně a pokračuje podél silnice do Lochkova, ale tuto obec obchází od východu k západu, posléze směřuje severovýchodně až k hranici hl. m. Prahy. Po východním okraji obchází zástavbu osady Zmrzlík a dále postupuje JV směrem roklí k Zadní Kopanině. Intravilán obce obchází po východním okraji a opět přímo na západ směřuje na hranice Prahy. Dále vede po hranicích hl. m. Prahy až do Radotína, s vynecháním zástavby U hlin. V Radotíně se stáčí k severu, nezahrnuje chatovou zástavbu, lemuje Velký háj ve směru ulice Otínské a postupně klesá do výchozího bodu.

2. "Šárka-Lysolaje" na území ONV v Praze 6
Od křižovatky v Podbabě vychází hranice směrem k Lysolajům, vystupuje na výraznou terenní hranu na severu obce a po ní vede k západu. Sleduje hranici CHPV Housle až na hranici hl. m. Prahy a stáčí se opět k východu kolem CHPV. Po výrazných geomorfologických fenoménech se vrací zpět k Podbabě. Na terenní hraně se opět obrací k západu a podél lesních a lučních porostů sleduje Šárecké údolí a navazuje na hranici Prahy. Po ní jde až k cestě severně od Nebušic, zde se stáčí na jihozápad a směrem k východu obchází severní část intravilánu Nebušic. Vyhýbá se zemědělské půdě v lokalitě Průhonský háj, západním směrem obchází jižní část intravilánu Nebušic a podél lesních porostů pokračuje až na Kladenskou silnici. Zde se stáčí k jihu a vede po okraji silnice až k Výzkumnému ústavu rostlinné výroby, který obchází severně, východně a zčásti i jižně. Navazuje na třídu Edvarda Beneše, podle které jde, s výjimkou zastavěných ploch, až k Vokovicům, jež obchází a kolem Červeného vrchu pokračuje po výrazné terenní hraně ulicemi Na Černé hoře, Nad Šárkou, Petrovská, Na pískách, Natanaelka a Na Fišerce. Vyhýbá se zástavbě Baby a ulicemi Na Šťáhlavce a Paťanka se nad Majorkou vrací podél železnice k výchozímu bodu.

3. "Drahaň-Trója" na území ONV v Praze 7 a 8
Severní hranice území vychází od kostelíka sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech a pokračuje po cestě směrem do údolí Drahaňského potoka. Po vstupu do otevřeného údolí se stáčí na západ a sleduje severní hranu svahu údolí až k hranici Prahy a Středočeského kraje, kterou sleduje až k Vltavě. Podél Vltavy pokračuje až do úrovně bývalé Rybářské vesničky (nyní ulice Sádky), odtud pokračuje ulicí Trojská až ke křížení s ulicí Pod Lisem, kde navazuje na registrovanou přírodní plochu Čertův vršek, CHPV Jabloňka a registrovanou přírodní plochu Na Kozlovce, aby později obsáhla i plochu CHPV Trojská. Hranice oblasti klidu jde dále po hraně svahu, stáčí se k usedlosti Va
vrouška a CHPV Velká skála. Odtud vede podél komunikace K Pazderkám a Na Farkách, postoupí k rokli Bendovka, prochází po hranici CHPV Podhoří, aby obešla zástavbu bohnického sídliště až ke starému hřbitovu. Odtud severním směrem přetíná hranice oblasti CHPV Bohnické údolí a dále pokračuje na cestu U Drahaně do údolí Čimického potoka, kde se stáčí k východu a sleduje proti toku potoka jižní hranici CHPV Čimické údolí, pak východní a severní hranici a po hranici jeho ochranného pásma se vrací zpět na cestu k Drahani. Cestu sleduje až k okraji lesního porostu Drahaňského údolí, kde se stáčí k východu až k Dolním Chabrům podél lesního porostu a zde sleduje dále východní směr k údolí až do Dolních Chaber, kde končí u kostelíka.

4. "Hostivař-Záběhlice" na území ON
V v Praze 10
Na jihovýchodě tvoří hranici oblasti počátek Hostivařské nádrže u obce Petrovice, pokračuje po východním a severním okraji hostivařského lesoparku až do zástavby Hostivaře, kde se přimyká k ochrannému pásmu CHÚ Meandry Botiče. Úzkým koridorem postupuje přes Práče až k Hamerskému rybníku v Záběhlicích a vrací se zpět po druhém břehu Botiče k Hostivaři. Zde se obrací na jihozápad a probíhá po okraji zástavby Na Košíku až k Chodovu. Dále hranice míjí Háje a po silnici na Petrovice pokračuje na výchozí místo k Hostivařské nádrži.

5
. "Rokytka" na území ONB v Praze 10
Osu oblasti tvoří sedmikilometrový úsek potoka Rokytka mezi obcemi Nedvězí, Královice, Hájek a Koloděje. Jde o úzký koridor vymezený zhruba vnějšími okraji břehových a svahových porostů potoka na katastrálním území obcí Nedvězí, Královice a Uhříněves. Na jihovýchodě zasahuje oblast klidu až k hranici hlavního města Prahy a navazuje na kastr Říčan, na severozápadě pak plynule navazuje na areál Kolodějské obory.

Vysvětlivky: CHPV - chráněný přírodní výtvor CHÚ - chráněné přírodní území SPR - státní přírodní rezervace





 ·  copyright © 2005 Jan Chvátal  ·  chvataljan@seznam.cz  ·